Jdi na obsah Jdi na menu
 


Gručovice NJ

11. 3. 2007

Větrné mlýny v GRUČOVICÍCH

Gručovice byly nejsevernější vsí fulneckého panství. Od roku 1850 patřily k soudnímu okresu Fulnek a až do roku 1902 byly osadou Vrchů. Od roku 1949 patřily k okresu Vítkov a od roku 1960 patří k okresu Opava. V Gruzovicích byly postupně postaveny 3 větrné mlýny, 2 dřevěné a 1 zděný.

 Fojtův ( Hofův ) větrák

Roku 1806 bylo fulneckou vrchností povoleno dědičnému fojtu v Gručovicích č. 22 Franzi Hofovi postavit větrný mlýn, neboť jeho zdejší vodní mlýn na mletí nestačil. Ostatní větrné mlýny byly daleko; nejbližší z nich ve Vrbkách, vzdálený 1/2h. cesty, nestačil mlít ani pro obyvatele Vrchů, natož pro přespolní, a jeho majitel fojt Jan Jiří Moraw nic proti zřízení větráku v Gručovicích nenamítal. Roku 1817 prodává Franz How fojtství s bohatým vybavením za 1200 zl. synu Adalbertovi, ale o větráku není zmínky; podržel si jej zřejmě starý fojt s chotí Beatou roz. Celebrantovou z Větřkovic.

Na základě pozůstalostního řízení po matce Beatě Hofové 28.8.1841 zapisuje se jejímu synovi Leopoldu Hofovi z Gručovice větrák stojící na pozemcích fojtství č. 22, který měl cenu 320 zl. konvenční mince. Leopold Hof splatil sumu v letech 1842 – 46 svým sourozencům. Jeho bratr Adalbert Hof, majitel fojtství, se zavázal, že povoluje, aby větrák na tomto místě stál a mlynář bude z něho fojtovi platit roční činži 4 měřice rží a 4 měřice ječmene dolnorakouské míry a dobré kvality. Dále je držitel mlýna oprávněn používat vozovou cestu, která vede toho času k mlýnu. Kdyby Leopold Hof chtěl větrák prodat, zůstane předkupní právo majitelům fojtství ( cena 498 zl. konv. měny ). Držitel mlýna se zavázal zaplatit všechny dlužné daně a činži mlynáře a obecní poplatky. Intabulováno 2.9.1841. Tento mlýn byl v roce 1848 bez náhrady propuštěn z poddanských povinností.

Větrný mlynář Leopold How si vzal 24.1.1842 za ženu Annu, dceru mlynáře Felixe Pavelky z Větřkovic č. 72. bydleli znovu na fojtství č. 22. kde se jim narodil roku 1843 syn Karel, ale číslo domu narození je opraveno dodatečně na č. 30, kam manželé záhy přesídlili, a tam se jim v letech 1844 – 1851 narodily ještě 4 děti. Avšak 8.1.1853 Leopold How téměř zároveň s nejmladším synkem umírá a vdova se provdala 27.2.1854 za mlynářského mistra Aloise Scholastra, snímž měla v letech 1855 – 1860 také 3 děti. Umřela 8.4.1865; její obě dcery z prvního manželství se provdaly v Gručovicích kolem roku 1870.  Větrného mlýna a velké chalupnické usedlosti č. 30 se ujal roku 1866 nejstarší syn z prvního manželství Karel How, ženatý s Karolínou Geppertovou, selskou dcerou z Kaménky. Těmto manželům se tu v letech 1867 – 1877 narodilo 7 dětí, z nichž většina zemřela v útlém věku. V roce 1875 byl větrný mlýn v Gručovicích v živnostenském provozu.

Roku 1869 žily tu ( na č.30 ) s rodiči jen 2 dítka, starý Alois Scholaster s 2 dcerami a svobodný bratr Karlův Adolf, zapsaný stejně jak Karel za mlynářského pomocníka. Roku 1890 a 1910 si zapsal Karel How jako první povolání zemědělství, vedlejší mlynářství na větráku. Roku 1890 zbyly jen 3 dítky, ale dcery se roku 1896 a 1899 vyvdaly, takže roku 1910 žil na č. 30 Karel How sám s druhou manželkou Alžbětou roz. Raškovou z Leskovce ( nar. 1861, sňatek 1898 ). Karel How zemřel 4.5.1916 jako chalupník a větrný mlynář, od roku 1917byla majitelkou Alžběta sama, která zde žila do své smrti 2.12.1935 jako vdova po větrném mlynáři.

Usedlost č. 30 přešla od roku 1922 na Alžbětinu neteř Ludmilu Raškovou ( nar. 1890 v Lískovci ) a jejího manžela Emila Wippela, krejčího ( sňatek 1922 ). O větrném mlýně již není v písemných pramenech zpráv.

Podle sdělení pamětníka Edmunda Víchy ( nar.1913 ) z Jančí č. 13, jehož pole sousedilo s polem fojta Franze Hofa v Gručovicích č. 22 stál dřevěný mlýn na fojtství až asi do roku 1930, kdy byl zbořen. Usedlost č. 22 roku 1945 osídlil Emil Čurda, jehož syn ing. Jiří Čurda byl  předsedou JZD Vítěz v Březové ( 1988 ).

Větrák na fojtství stál jihozápadně od obce ve vzdálenosti 390m od kaple v Gručovicích, azimut 135°, v nadmořské výšce 519 m. Je zakreslen na speciální mapě list Ostrava z roku 1938 i na Ježkově mapě z roku 1940, kdy již nestál. Jeho obrázek nebo snímek se nedochoval.

Kreuzův větrák

V Gručovicích byl v letech 1834 – 1842 jen jeden větrák. Roku 1834 byla zamítnuta žádost sedláka Johanna Wippela z č. 17 o svolení ke stavbě druhého větrného mlýna, poněvadž ve vsi byl jeden vodní a jeden větrný mlýn.

Snad později přece došlo ke stavbě větráku, nevíme však zatím kdo a kdy jej postavil. V rodné matrice Gručovice se sice k roku 1874 a 1877 uvádí mlynářský tovaryš Josef Langer na č. 5 jako otec dětí, ale bez bližšího určení. Je tedy možné, že byl Langer mlynářským tovaryšem buď ještě na fojtově mlýně ( č. 22 ), nebo již na novém dřevěném mlýně.

Podle sdělení Edmunda Víchy stál na zahradě usedlosti č. 18 vedle stodoly dřevěný větrák, jehož majitelem byl sedlák Robert Kreuz. Větrák Kreuzův byl o něco větší než větrák Hofův. Robert Kreuz byl zručný kutil, který si hodně věcí a oprav ve mlýně udělal sám.

Usedlost č. 18 osídlil po roce 1945 volyňský Čech Jan Nechanický, jehož syn Rostislav byl hlavním zootechnikem v JZD Vítěz v Březové ( 1988 ) a jemuž děkujeme za cenné informace. O větráku u domu čp. 18 majitel Roberta Kreuze nám napsal, že to byl dřevěný sloupový otočný větrák. Rostislav Nechaninský se narodil roku 1948 v Gručovicích a přesně si pamatuje, že když chodil do místní národní školy v letech 1954 – 1956, hrával si se svými kamarády a setrou Marií v tomto větráku, který již nefungoval.

Naposledy se na větráku šrotovalo zrní krátký čas po druhé světové válce, a to na pohon elektromotoru, neboť větrný pohon mechanismus byl již poškozen. Na jaře v roce 1956 by silou větru zbořen a pak rozebrán.

Nejsou nám úplně jasné majetkové souvislosti větráku Roberta Kreuze k sousednímu Wippelovu selskému gruntu č. 17 . Tento grunt přešel roku 1917 na Fr.Ciglaře, který se přiženil k vdově Lud. Wippelové a roku 1918 získali tuto usedlost její blízcí příbuzní Frant. a Lud. Freislerovi. Freislerův grunt vyhořel za frontových bojů 30.4.1945. Podle sdělení tajemnice MNV v Březové ( 1988 ) pí. Marie Škrobánkové byl veden pod č. 17 mlýn a výměnek, pod č. 18 statek Nechanických.

Kreuzův větrák byl selský mlýn, který sloužil ponejvíce potřebě vlastní usedlosti. Nebyl zakreslen na žádné mapě, ani se nedochoval jeho snímek.     

Geppertův větrák

O nejmladším zděném větráku holandského typu v Gručovicích na zahradě selského gruntu Franze Gepperta ( č. 20 ) napsal roku 1956 Bedřich Ehler, ředitel školy a kronikář v Březové: „Ještě jako malý chlapec si pamatuji ( jsem narozen 1922 ), že v Gručovicích stával na zahradě sedláka Gepperta menší zděný povětrník. Naši tam někdy zavezli na tragači pytel posledu na šrotování. Viděl jsem jej asi v roce 1926, a to jen z povzdálí.

Podle sdělení Rostislava Nechanického ( dle informace p. Rudolfa Janečka )měl sedlák Geppert na č. 20 malý zděný větrák, kam jezdívali i někteří z hospodařících rolníků, případně sloužící u sedláků, kteří dostávali malý podíl obilí, aby si je sešrotovali. Větrák stál na zahradě gruntu č. 20 blízko polní cesty do Březové a zanikl asi spolu s budovou usedlosti při průběhu frontových bojů koncem dubna 1945.  ( kronika Gručovice z let 1947  - 1950 uvádí „ polští zajatci využivše blížící se fronty, zapálili svému největšímu nepříteli a vykořisťovateli Göppertovi jehož během války vybudoval moderní statek jako odplatu za to, že je po celou dobu jejich pobytu v obci nejvíce trýznil. „  O větrných mlýnech v kronice není zmínky. )

Geppertův větrák sloužil převážně soukromé potřebě majitele, nebyl zakreslen na žádné mapě ani se nedochoval jeho snímek.

Je neobvyklé, že větráky Kreuzův ( č.18 na sv. okraji obce ) a Geppertův ( č. 20 na s. okraji obce ) byly postaveny na zahrádách v blízkosti usedlostí přímo na hranicích zástavby obce, neboť podle stavebního zákona z roku 1835 měly se stavět větrné mlýny nejméně ve vzdálenosti 200 sáhů ( tj. 379,3 metrů ) od okraje obce. Ukazuje to na pozdější dobu stavby, kdy už se uvedené nařízení plně nerespektovalo.

Souřadnice těchto dvou větráků vzhledem ke kapli v Gručovicích na návsi činí: VM Kreuzův vzdálenost 190m, azimut 66°, VM Geppertův vzdálenost 330m, azimut 15°.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář