Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jerlochovice

11. 3. 2007

Jerlochovice

Jerlochovice, dříve samostatná obec, jsou od roku 1948 součástí města Fulnek. Roku 1812 prosil Franz Sturm, fojt v Jerlochovicích č. 54, o povolení stavby větřáku. Tehdy v okolí mlely větrné mlýny v Jestřabí, v Pohořílkách. ve Vrchách i v Kletném, a právě se budoval další větřák v Mor. Vlkovicích, vyřízení Sturmovy žádosti však chybí. Franz Sturm, který pocházel z Mankovic, se přiženil na fojtství k vdově Johanně Hermannové 1797, ale roku 1812 si koupil svobodný grunt č. 88, na němž sídlili pak jeho potomci.

Zdá se, že na větřáku mleli nájemci nebo zaměstnanci majitele. Roku 1814 se tu žení na č. 22 Anton Lipowský, větrný mlynář ze Stříteže, rodák z Jestřábí r. 1828 se připomíná v č. 76 Jan Eichler, syn Matouše Eichlera větrného mlynáře v Kletném, roku 1833 se na čísle 73 uvádí mlynářský mistr Josef Ulrich, syn Jana Ulricha, větrného mlynáře z Olbramic, a roku 1877 na č. 53 Leopold Matzner, větrný mlynář ve Velkém Vražném. Všichni si brali nevěsty z Jerlochovic.

V roce 1875 byl větřák v živnostenském provozu (Bericht). Ostatní písemné prameny od 2. třetiny minulého století o větřáku mlčí.

Antonín Mucha. ředitel školy v důchodu z Fulneka, nám laskavě získal zprávy a větřáku v Jerlochovicích od fulneckých informátorů Herty Lachké (nar. 1916) a Josefa Mikse (nar 1905) oba si pamatuji že to byl větřák dřevěný (třebaže byl no katastrální mapě zakreslen kruhovou značkou jako zděný). H.Lachká si dobře vzpomíná, jak si s dětmi hrávala u dřevěného větřáku nad Jerlochovicemi, když jí bylo 8-10 let, ale mlýn nebyl již v té době (tj. v roce 1924-26) v provozu. Podle J. Mikše větřák mlel ještě za 1. světové války (po roce 1918 již ne) a rozebrán byl v letech 1925-30. Naposled na něm mleli a šrotovali dva sedláci z Jerlochovic, a to Zeisberger na č. 77 a Rudolf Beilner na č. 76 (tento dům byl v novější době demolován při přestavbě silnice). Beilner měl v roce 1911 jako zaměstnání „mlácení obilí“

Zjistili jsme nesrovnalosti způsobené rozdílným umístěním téhož větrného mlýna na dvou katastrálních mapách Jerlochovic. Na starší katastrálce z roku 1833 je větřák dodatečně ručně dokreslen na třetím dílu pole od západní fulnecké hranice, a to ve vzdálenosti 533 m SV. od kostela v Jerlochovicích azimut 32°. Díl pole je označen číslem 76. Na novější katastrálce z roku asi 1875 (list s titulem a datováním mapy není dochován) je již větřák řádně zakreslen kruhovou značkou jako větřák zděný, ačkoliv byl dřevěný. Díl pole je označen katastr. čís. 1941/2, pozemek větřáku 1941/1, větřák sám 137. Je pozoruhodné, že na starší katastralce je větřák (patrně omylem) načrtnut o 100 m severněji než na nové katastrálce, na níž je zakreslen za humny severně od dolního konce obci v jižní části trati Knoppesried na třetím dílu (pásu) od hranice FuIneka-Horního předměstí. Podle této mapy stál větřák ve vzdálenosti 435 m SV. od kostela v Jerlochovicích, azimut 39°. V této poloze je tento větřák zakreslen na kótě 333 m na speciálkách z roku 1913, 1929 a 1938, jakož i na mapě Přem. Ježka z roku 1940. O větřáku je také zmínka ve Winterově sbírce.

Okolnost, že větřák v Jerlochovicích stál blízko Fulneku byla příčinou, že v literatuře bývá uváděn přímo ve Fulneku. Ve sbírkách býv. OVM ve Vítkově (1955—1962) byla uložena pohlednice Fulneka z doby před 1. světovou válkou, na níž v pozadí bylo vidět dřevěný větrný mlýn v Jerlochovicích. Nyní je tento snímek nezvěstný.

Obrazek

výřez z pohledu , 1913

Fulnek - Jerlochovice, 

Obrazek

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA