Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jestřábí

11. 3. 2007

Jestřabí (Jastersdorf) okr.NJ

(Burian 188)

Roku 1800 podal žádost o povolení ke stavbě větrného mlýna mlynářský mistr a stavitel větřáků Lorenz Pater z panství Bílovec, neboť  Jestřabí bylo hodně vzdálené od vodních mlýnů. Fulnecká vrchnost souhlasila pod podmínkou, že se Pater se ženou a třemi dětmi stane podaným fulneckého panství. Roku 1802 směl přistavět druhé složení, ale už následujícího roku docházely na něho stížnosti, že mele, i když je dost vody. Dřevěný větřák byl postaven na pozemku sedláka Josefa Jahna č. 7 a stál zde i roku 1812.

Mlynář Lorenz Pater měl v roce 1804 13 dní pěší roboty do roka. Pokud bude držet větrný mlýn, má platit místo roboty 3 zl. 15 krejcarů. K tornu činži z pozemků 12 kr. do roka a dále 4 kr a 2 denáry místo předení. Pozemků vlastnil na 2 parcelách celkem 194 čtverečních sáhů, z toho 69 sáhů louky, na zbytku stavební místo.

Paterovi bydleli původně na č. 15 (narození dcery Anny r. 1802), ale v I. 1803 -1813 se jim narodilo dalšich 5 dětí v mlynářské chalupě č. 39. Tam umřela roku 1828 i mlynářova žena Kateřina rozená Rysová z Výškovic ve věku 61 let a rok nato i její 77letý manžel, oba sešlostí věkem. Z jejich dětí se dožilo vyššího věku jen dcera Rosina (1809 - 1876), provdaná 25. 11. 1828 za selském syna Antona Staffu z Kujav č. 28.

Anton Staffe převzal v roce 1828 usedlost č. 39 s větřákem za 800 zl. Manželé bydleli v Jestřabí nejprve krátkou dobu na č. 14, pak na č. 39. Měli 3 děti (naroz, 1831 - 1836). Roku 1864 převzal větrný mlýn a velkou chalupnickou usedlost č.39 za 1350 zl. syn předchozího majitele Anton (II.) Staffe, narozený roku 1833 s manželkou Johannou roz. Sturmovou, selskou dcerou z Tošovic (sňatek 11. 1. 1862, úmrtí roku 1881). Téhož roku (1864) je zaknihováno mlecí právo a právo na bydlení Jak výměnkářům Antonu (I.) a Rosině Staffovým, tak i jejich synovi. Z manželství Antona II. a Johanny Staffových vzešlo v I. 1863 - 1880 celkem 7 dětí. Anton Staffe II. pojal roku 1882 za druhou choť Rosinu dceru Fr. Eichlera z Kletného a měl s ní roku 1885 ještě syna Rudolfa.

Větrný mlynář Anton II. Staffe zemřel v č. 39 dne 7. ledna 1907, usedlost převzala hned vdova Rosina, už od roku 1893 spolumajitelka. Jeho syn Rudolf uvedený na č. 39 pouze jako chalupník, je zde doložen necelá 2 léta: sňatek s Rosinou, dcerou Franze Ehlera z Vrchů 9. 4. 1907, narození synka Rudolfa1, 21. 7. 1908 a jeho úmrtí 12. 6. 1909, a úmrtí otce Rudolfa 11. 12. 1909. Roku 1910 byl majitelem č. 39 Ferdinand Lipowsky s manzelkou Rosou jejichž dceru Aloisii (nar. r. 1896) si vzal roku 1920 Ferdinand Muck z Hvězdové U Oder. O větrném mlýnu není však už roku 1910 a 1921 zpráv.

Mlýn byl 1874 v živnostenském provozu (Bericht). Roku 1869 byl Anton Staffe II. hlavním zaměstnáním větrný mlynář, roku 1890 a 1900 rolník a vedlejším zaměstnáním větrný mlynář. Koncem roku 1910 dům č. 39 nebyl obydlen.

Drevěny větrak stával na kotě 459 rn ve vzdálenosti 318 m na sever od místní kaple, azimut 356°. Je zakreslen na katastrální mapě obce z roku 1833 na pozemku kat. č. 91 i na novější katastrální mapě z konce 19. století na témž kot. čísle. Dále je větřák zakreslen na plánku ve Winterově sbírce z roku 1929, na speciální mapě z roku 1938 i na mapě Ježkově z roku 1940, ačkoliv v uvedených letech již neexistoval. Je zahrnut i ve Stoklasově seznamu z roku 1926. Obrazek

r.1894

V Jestřabí stával jen jeden větřák, což je přímo doloženo v letech 1834 - 1842. Pokus o postavení druhého větřáku v obci neuspěl. Roku 1843 žádal totiž Pololáník Franz Jahn z č. 5 o povolení k postavení zakoupeného větřáku, ale fulnecký mlynářský cech se postavil proti stavbě, když už tu jeden větrný mlýn stojí.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář