Jdi na obsah Jdi na menu
 


Moravské Vlkovice

11. 3. 2007

Větrný mlýn v Moravských Vlkovicích

Moravské Vlkovice patřily k panství Fulnek, Slezské Vlkovice k panství Odry. Jejich hranici tvořil Husí potok. V roce 1950 došlo k jejich sloučení pod kovice.    

Roku 1812 prosil zdejší fojt Josef Michel fulneckou vrchnost o povolení ke stavbě větrného mlýna. Byla mu to povoleno, jinak že by si postavily větřák sousední Slezské Vlkovice na panství Odry. Fojt Josef Michel patrně pronajal, neboť 3. 6. 1820 křtí zde větrný mlynář Josef Schram s manželkou Klárou, rozenou Kokořovou z Melče, na č. 7 syna Josefa. V archivních pramenec není pak v 1. pol. 19. stol. o větřáku zmínky, o také roku 1834 není ve statistice uveden. Není po něm stopa ani v pomístním názvosloví.          

Je pozoruhodné, že větřák v Moravských Vlkovicích není zakreslen na katastrální mapě z roku 1833, což platí také o Slezských Vlkovicích (kat. mapa z roku 1836), ačkoliv oba dřevěné větřáky již tehdy asi stály. Novější katastrálky bohužel nebyly ve sbírce uloženy. Úřední zpráva k roku 1875 uvádí v Moravských Vlkovicích větrný mlýn v živnostenském provozu (Bericht ze Slezských Vlkovic pochopitelně údaj není, ježto nepatřily k Moravě). V knize historické místopisy Moravy a Slezska z let 1848 – 1960, uvádí větrný mlýn rok 1880 a zánik před rokem 1914.      

Větrný mlýn v Moravských Vlkovicích je zakreslen na speciální mapě list Nový Jičín z roku 1938 ve vzdálenosti 975 m sv. od kostela v Moravských Vlkovicích, azimut 600°. Na téže mapě je zakreslen větrný mlýn ve Slezských Vlkovicích a to ve vzdálenosti 1050 m jv. od téhož kostela, azimut 155°. Také na Ježkově mapě z roku 1940 je větřák v Moravských Vlkovicích zakreslen.   

Při terénním průzkumu (28. 12. 1987) navštívil Fr. Šustek ve Vlkovicích č. 45 místního občana Karla Bučánka, nar. 6. 10. 1906 ve Spálově, který do Vlkovic přišel až v roce 1926 jako čeledín ke koním na selské usedlosti č. 20 V době jeho příchodu zde již nestál žádný větřák ani v Moravských ani ve Slezských Vlkovicích. Místní obyvatelé již o nich jen zřídka vyprávěli, neboť zanikly již před 1. světovou válkou nebo během ní. Oba větřáky byly dřevěné. Větřák v Moravských Vlkovicích stál na výrazném kopci asi 800 m severně od obce (od bývalé hospody „Rosengarten“) po pravé straně polní cesty vedoucí od Vrchů v nadmořské výšce 420 m. Je odsud překrásný pohled do údolí Husího potoka.   

Větřák ve Slezských Vlkovicích stál na kamenitém hřbetě na pravém břehu Husího potoka asi 200 m jz. od Moravských Vlkovic v nadmořské výšce 370 m. Po zániku větřáku postavil no tomto návrší sedlák Ullrich polní kůlnu, po níž ještě dodnes se dochovaly zbytky základů.

Paní Emilie Brandlová, roz. Jungerová, nar. r. 1923 ve Slezských Volovicích č 20, nám na náš dotaz zaslala 18. 2. 1888 zprávu že podle sdělení jejího krajana Eichlera z č. 34 ve Slezských Vlkovicích, roz, 1919 souseda sedláka Ullricha; zanikl větrný mlýn ve Slezských Vlkovicích po úderu blesku. Větrný mlýn v Moravských Vlkovicích prodal roku 1877 Josef Brossmann za 6300 zl. Michalu Mührovi i s pozemkem o výměře 300 čtverečních sáhů ale Mühr téhož roku prodal Josefu Peschkovi a ten roku 1880 za 2510 zl. Rudolfu Schindlerovi, později majiteli vodního mlýna ve Slezských Vlkovicích, který pak do roku 1945 náležel Emilu Braunerovi.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA