Jdi na obsah Jdi na menu
 


Stachovice

11. 3. 2007

VĚTRNĚ MLÝNY VE STACHOVICÍCH

Ve Stachovicích byly dva dřevěné větřáky. Kretschmerův a Bodirského. Speciálka z roku 1938 ještě oba větřáky zachycuje. Větřák Kretschmerův, bližší Fulneku, stál ve špici pole východně od lesa Obora u oblouku dnešní žel, trati při horním konci Stachovic, a to ve vzdálenosti 1200 m od kostela, azimut 282°, větřák Bodirského stál sv. od obce ve vzdá1enosti 350 m od kostela, azimut 44°, vlevo od polní cesty ke Kujavám na návrší v nadmořské výšce 300 m. Úřední zpráva v Berichtu potvrzuje, že v roce 1875 byly oba větrné mlýny ve Stachovicích v živnostenském provozu.

Roku 1802 nepovolila vrchnost stavět větřák vodnímu mlynáři Matesu Bernhauerovi ze Zbyslavic, který se roku 1795 přiženil na vodní mlýn č. 3 ve Stachovicích, protože tu byly 2 vodní mlýny. Ale po 5 letech byla roku 1807 povolena bez jakýchkoliv námitek stavba větřáku vodnímu mlynáři Franzi Kretschmerovi na jeho pozemku. V roce 1834 tu údajně podle Wolného větřáků nebylo.

Proto roku 1849 žádal o povolení ke stavbě větřáku sedlák Mates Bodirský z č. 32 na vlastním poli. Roku 1864 se žení jeho syn Mates II. Bodirský, větrný mlynář a rolník (žil 1839—1880) s Johannou Storzovou ze Stachovic. Grunt přešel roku 1865 na Ferdinanda Bodirského a po něm na jeho potomky.

Větřák, resp. mlynářská chalupa, obdržela popisné číslo 103 a část pozemků od gruntu č. 32. Manželé Mates II. a Johanna Bodirští s pěti dětmi a mlynářskými pomocníky Janem Siegmundem (nar. roku 1849) a Josefem Buchmannem (nar. roku 1843, t. č. vojákem) zde žili i roku 1869, ale 24. 9. 1880 umírá na tbc na č.103, 42 letý Mates Bodirský II., chalupník a větrný mlynář téměř současně se synem Gustavem. Jeho vdova se pak stěhuje na č. 104, kde jí roku 1883 umřel na tyf osmiletý synek František. K dceři se přiženil roku 1897 Josef Čapka. J. Bodirská, „vdova po větrném mlynáři“, zesnulo roku 1930 ve stáří 80 let. Větrný mlýn převzal už roku 1880 mladší bratr Matesa II. Jan, vdovec s 8 dětmi, kterému dělal mlynářského pomocníka syn Josef, narozený roku1862. Dům č.103 přešel už roku 1885 do cizích rukou. Na gruntě č. 32 hospodařil rod Bodirských dál. Roku 1890 umírá zde 6l letý Josef Bodirský zapsaný s chotí Terezií a 6 dětmi jako rolník a vedlejším povoláním větrný mlynář, jeho syn Ferdinand v I. 1900 a 1910 jen jako rolník.

Na dochovaných katastrálních mapách Stachovic z roku 1836 je načrtnut jeden větřák sv od obce, zřejmě Bodirskéha, pro příští mapu. Novější katastrální mapa není dochována. Omylem Eugena Stoklase byly oba větřáky ve Stachovicích připsány k Fulneku podobně jako mlýn v Jerlochovicích a také V. Burian uvádí nesprávně vedle těchto tří mlýnů další dva ve Stachovicích. Na speciální mapě z roku 1938 jsou zakresleny oba větřáky, na mapě Ježkově z roku 1940 jen východnější z nich.

Při terénním výzkumu 12. 11. 1987 nám sdělili starousedlí informátoři německé národnosti Robert Schwarz (nar. roku 1907 ve Fulneku) a jeho manželka Berta (nar. roku 1908), oba bytem v Hladkých Životicích 109, že nepamatují dřevěný větřák ve Stachovicích, ale že Barwígův větřák v Kujavách mlel do první světové války, kdy musel mlynář narukovat. Oba větřáky ve Stachovicích zanikly již před první světovou válkou. To potvrdili i další informátoři, jejichž zprávy nám laskavě sehnal ředitel školy v důchodu Antonín Mucha ve Fulneku.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Stachovice

(Petr Bill, 21. 1. 2014 21:10)

Nu - syn Adam už to vykecal vlastně všechno... Ano, Schwarzovi byli moji prarodiče a na "sto devítce" bydlíme všichni (Billovi).
Moc mě Vaše stránky těší - jednak kvůli velmi dávnému zájmu o větřáky, jednak proto, že když jsem hledal něco pro Geocaching u Jestřabí (s tím, že mnohé píšu sám a jen s lehkou pomocí informací odjinud), našel jsem jak ty stránky, tak jinde nesehnatelné vyprávění o Jestřabí.
Držím palce v další činnosti a přeji velkou návštěvnost.
PS: Stachovice byly vloženy na den mých narozenin :-).

Re: Stachovice

(admin, 3. 2. 2014 2:45)

Zdravím vás,
děkuji , jsem rád že se stránky líbí.
Převádím vše na jiné , nové www.vetrnemlnky.cz
Karel Mlýnek

Reakce na poslední odstavec

(Adam Bill, 21. 1. 2014 20:58)

Dobrý den,
máte to krásně sepsané a trošku mně hřeje u srdce, že jsem po tolika letech našel něco kde je zmiňován můj pradědeček a prababička. Sám jsem měl v té době necelé dva roky a určitě jste mě mohl vidět na dvoře :). Bydlím stále v tomto domě. Praděda zemřel před sedmi lety. Otec Petr má o mlýny velký zájem, do kterého mně zasvětil už od dětských let.

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA