Jdi na obsah Jdi na menu
 


Tošovice

14. 3. 2007


Větrný mlýn v Tošovicích

Dřevěný větrný mlýn u Tošovic stál jv od obce v nadmořské výšce 447 m, u polní cesty z Tošovic k bývalé hospodě Pocheta v osadě Hvězdová (Sternfeld), o to ve vzdálenosti 900 m jv od kostela v Tošovicích.
Větřák v Tošovicích byl postaven v r. 1823 na pozemku Matyáše Hilschera
(parc. čís. 1144). Postavil jej jistý Krischke z Mankovic. Větřák patřil kolem roku
1902 Janu Janetschkovi, ale byl již dlouhý čas v klidu a pustý.
Podle zprávy ve Wintrově sbírce byl zde r. 1891 Ulrichův větrný mlýn, který byl toho roku rozebrán a převezen do Pustějova. Podle jiné zprávy téže sbírky existoval v Tošovicích ještě kolem r. 1925 - 28 větrný mlýn. Zůstává zatím nezjištěno, zda byly v Tošovicích dva objekty větřáků po sobě na témže místě, nebo snad existovaly dvě různé lokality dvou rozdílných větrných mlýnů. První alternativu považuji za pravděpodobnější.
Větřák stál osamocený, nebyla u něj mlynářova chalupa. V. Burian udává (s. 67),
že větřák je doložen r. 1880. Podle sdělení Frant. Březiny (nar. 22. 10. 1897 v Šišmě), kronikáře v Tošovicích č. 14, který se sem přistěhoval 10. května 1945 z Kladník, nikdo si již na větřák v obci nepamatoval, ani se o něm nezmiňovali místní němečtí obyvatelé před vysídlením v r.1946.
Větřák v Tošovicích je zakreslen na speciální mapě, list 4160, Nový Jičín z r. 1938. V době vydání mapy však již větřák nestál. Obraz nebo snímek větřáku se nedochoval.
Pomístní jméno „Mlýnský kopec“ (Mühlberg) severně od Tošovic nesouvisí se žádným větrným mlýnem, nýbrž dostal své jméno podle blízkého starého vodního
„Tošovského mlýna“ č. 43 na Husím potoku.
Z Kunčic u Oder pocházel jako rodák sekerník a mlynář Pater v Pusté Polomi,
který zhotovil velmi mnoho větrných mlýnů v minulém století jak na Opavsku,
tak i v přilehlé Moravě.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář